Infanrix hexa

Hexavakcína

Očkování hexavakcínou chrání proti šesti nemocem

Hexavakcína je kombinovaná očkovací látka, která umožňuje očkování novorozence proti šesti nemocem najednou. V jediné vakcíně jsou obsaženy očkovací látky proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae b. Díky tomu se skládá povinný očkovací kalendář pro děti do dvou let pouze ze dvou očkovacích látek: hexavakcína a kombinovaná vakcína MMR proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (vakcína Priorix). Rodiče také mohou alternativně zvolit vakcínu Priorix Tetra, která pomáhá chránit miminko navíc i proti planým neštovicím.

 

Je očkování dětí hexavakcínou bezpečné?

Hexavakcína byla vyvinuta právě pro očkování kojenců, aby je co nejšetrněji a co nejdříve pomohla ochránit před závažnými chorobami. Díky jejímu složení dokáže i nezralý imunitní systém dítěte zpracovat očkování a vyrobit si účinné protilátky proti nemocem, se kterými by si sám nemusel poradit. Pokud by se očkovalo proti každé nemoci zvlášť, dostávaly by děti o řadu vpichů navíc a trvalo by mnoho měsíců, než by dítě mohlo být chráněno proti všem šesti nemocem. Infanrix hexa se používá v České republice již více než patnáct let, během kterých byly naočkovány milióny dětí po celém světě, proto lze tvrdit, že tato vakcína má dlouhodobě ověřený bezpečnostní profil. Před uvedením do běžného užívání prošla vakcína velmi přísným testováním v rozsáhlých klinických studiích.

 

Hexavakcína a hliník

Součástí složení některých neživých vakcín včetně hexavakcíny je i adjuvans s obsahem hliníku, které pomáhá imunitnímu systému lépe na očkování zareagovat. Soli hliníku se používají pro posílení odezvy imunitního systému na vakcíny již déle než 70 let. Mýtus o škodlivosti hliníku ve vakcínách a riziku autismu je jedním z důvodů, proč někteří rodiče očkování odmítají. Je třeba zdůraznit, že se jedná o nepodložené mýty.

Hliník je totiž všude kolem nás, ve vodě, vzduchu, stravě, dokonce i v mateřském mléce. Pro lepší představu se podívejme na dětské očkování v současném očkovacím kalendáři. V průběhu prvních šesti měsíců života děti přijmou kolem 10 mg hliníku z mateřského mléka, a ještě mnohem více, pokud jsou krmeny umělou kojeneckou výživou. Za stejné období obdrží obvykle přibližně 3 mg hliníku v rámci očkování. I když je příjem hliníku z mateřského mléka nebo výživy vyšší než u vakcín, stále se pohybuje pod hladinou stanovené hranice, která je dle vědeckých studií 2 mg/kg hmotnosti na den. Dostupné modely ukazují, že příjem hliníku z kojení, umělé výživy nebo jakékoli vakcíny ani zdaleka této hranice nedosahuje.

 

Srovnáme-li množství hliníku v dnešních vakcínách s vakcínami používanými do 80. let minulého století, zaznamenáme více jak 50% pokles množství hliníku v jednotlivé dávce.

 

Očkování hexavakcínou pomáhá chránit dítě proti těmto nemocem: 

Dětská obrna

Dětská přenosná obrna je vysoce nakažlivé onemocnění, které napadá nervovou soustavu a v řádu hodin může způsobit ochrnutí. V přibližně jednom z 200 případů dochází k nevratnému ochrnutí obvykle dolních končetin, přičemž 5–10 % ochrnutých pacientů umírá v důsledku znehybnění dýchacího svalstva. Dětskou obrnou se lze nakazit v jakémkoli věku, nejohroženější jsou kojenci a děti mladší pěti let.

 

Jak se projevuje?

Infekce dětskou obrnou se v mírném stádiu projevuje teplotou, nevolností, bolestmi břicha a ztuhlostí zad i končetin. Nejzávažnější formy, které postihují míchu a mozek, vedou k trvalým obrnám, nejčastěji k obrnám končetin. Pokud obrna postihne dýchací a polykací svaly, mohou být následky onemocnění fatální.

 

Jak se přenáší?

Dětská obrna se přenáší pouze mezi lidmi. Virus se šíří kontaminovanou vodou nebo jídlem a často se vyskytuje v oblastech se špatnými hygienickými podmínkami. Dětská obrna je prudce nakažlivá. V podmínkách, které jsou pro virus příznivé, se nakazí 90–100 % členů domácnosti.

 

Proti dětské obrně se u nás začalo plošně očkovat v roce 1960. V roce 1961 se stalo Československo první zemí na světě, kde byla dětská obrna zcela vymýcena. Přitom před zahájením očkování u nás onemocněly stovky dětí ročně a desítky dětí na tuto nemoc dokonce zemřely.

 

Tetanus

Tetanus je akutní, často smrtelné onemocnění vyvolané bakterií Clostridium tetani, která se do organismu obvykle dostává poraněním. Jakmile bakterie začnou v prostředí bez přístupu vzduchu růst a množit se, produkují toxin (jed), který se šíří nervovými vlákny, krevním a lymfatickým řečištěm a působí pak na různých místech nervové soustavy.

 

Jak se projevuje?

Tetanus se projevuje celotělovými bolestivými svalovými křečemi. Pacientovi může i přes intenzivní léčbu hrozit selhání srdce a zadušení.

 

Jak se přenáší?

Tetanus není nakažlivý, bakterie C. tetani se do organismu obvykle dostane otevřenou ranou. Nejčastější způsoby nákazy jsou například bodné, řezné a otevřené rány, popáleniny nebo odřeniny.

 

Povinné očkování proti tetanu bylo v České republice zavedeno v roce 1952. Ještě rok před tím na něj zemřelo přes 140 osob. Díky očkování se však u nás tato nemoc již prakticky nevyskytuje.

 


Záškrt

Záškrt je vysoce nakažlivé infekční onemocnění dýchacích cest vyvolané bakterií Corynebacterium diphtheriae. Obvykle napadá krční mandle, hltan a hrtan, ačkoli zejména u dospělých a v teplejším podnebí může být postižena také kůže. Úmrtnost je nejvyšší mezi osobami mladšími pěti let a staršími 40 let.

 

Jak se projevuje?

Nejčastěji se projevuje jako těžká angína s pablánami, bělavým až žlutošedým povlakem vznikajícím na sliznicích. Infekce vede k zúžení hrtanu i hltanu a může způsobit až udušení.

 
Jak se přenáší?

Bakterií se lze nakazit z člověka na člověka, obvykle kapénkovou infekcí při kašli nebo kýchání.

 

Záškrtem v minulosti každoročně onemocněly tisíce pacientů a stovky mu podlehly. Po zavedení povinného očkování v roce 1946 však výskyt onemocnění rychle klesal a za posledních deset let nebyl v ČR zaznamenán ani jeden případ.

 


Černý kašel

Černý kašel je akutní infekční onemocnění vyvolané bakterií Bordetella pertussis. Bakterie napadá dýchací ústrojí a vyvolává zánět dýchacího ústrojí, což vede k narušení očišťovací schopnosti plic. Černý kašel lze dostat v každém věku, ovšem největší riziko představuje onemocnění pro kojence, kteří nejsou dosud chráněni vlastním očkováním.

 

Jak se projevuje?

V první fázi nástupem rýmy, kýcháním, nepříliš vysokou teplotou a slabým občasným kašlem jako při běžném nachlazení. Kašel postupně nabývá na úpornosti a po jednom až dvou týdnech nastává druhé stádium, kdy pacient obvykle trpí záchvaty intenzivního „kokrhavého“ kašle. Snaha o dlouhý nádech je na konci záchvatu obvykle zakončena charakteristickým zajíknutím. Po epizodě kašle může běžně následovat zvracení a vyčerpání. Mezi záchvaty nemusí pacient působit nemocně.

 

Jak se přenáší?

Černý kašel je vysoce nakažlivé onemocnění přenášené podobně jako rýma především vdechnutím kapének. Jediným známým přirozeným hostitelem původce nemoci je člověk. Většina nemocných kojenců se nakazí v kontaktu s rodinnými příslušníky – především dospělými, popř. sourozenci. Černý kašel je tak nakažlivý, že jeden nakažený člověk může podle odhadu způsobit až 17 nových případů onemocnění.

 

Po zahájení očkování v ČR v roce 1958 u nás došlo k výraznému poklesu počtu onemocnění a úmrtí na černý kašel. Od roku 1990 u nás výskyt černého kašle nicméně opět narůstá. V současnosti se s ním léčí stovky pacientů ročně. V posledních letech došlo i k pěti úmrtím kojenců, kteří ještě nebyli chráněni vlastním očkováním. Z důvodu zvýšení ochrany populace před černým kašlem bylo v roce 2009 zavedeno plošné přeočkování dětí mezi 10. a 11. rokem věku.

 

Haemophillus influenzae b

Haemophillus influenzae b je bakterie, která způsobuje záněty mozkových blan, sepsi (otravu krve) a nebezpečné záněty sliznice hrtanové příklopky. Ty mohou u malých dětí způsobit i udušení.

 

Jak se projevuje?

H. influenzae typu b může napadnout člověka každého věku, 90 % případů invazivního onemocnění se však týká dětí mladších 5 let, přičemž vysoké procento případů se vyskytuje u dětí od 4 do 18 měsíců. Bakterie osidluje nosohltan a může být přítomna i několik měsíců, aniž by se projevily nějaké příznaky či vypuklo onemocnění. Pokud bakterie pronikne do krevního řečiště, může se rozšířit do dalších částí organismu a způsobit invazivní onemocnění. Nejčastějším typem takového onemocnění je zánět mozkových blan, který vzniká asi u 50–65 % invazivních infekcí.

 
Jak se přenáší?

K přenosu bakterie H. influenzae typu b dochází hlavně kapénkami z dýchacího ústrojí během kýchnutí, zakašlání nebo vydechnutí. Bakterii H. influenzae typu b často šíří lidé, kteří ji mají v nose nebo v hrdle, ale sami nevykazují žádné příznaky.

 

Povinné očkování proti této bakterii bylo v České republice zavedeno v polovině roku 2001. 


Žloutenka B

Hepatitida B je virová infekce, která napadá játra a může způsobovat akutní i chronické onemocnění. Je nebezpečná především kvůli riziku chronického stádia, kdy dochází k zánětu jater, který se může rozvinout až v cirhózu (ztvrdnutí) nebo dokonce rakovinu jater. U malých dětí bývají následky této nemoci nejzávažnější. Děti nakažené žloutenkou B v raném věku se až v 90 % případů stávají chronickými nosiči této nemoci a v pozdějším věku se u nich výrazně zvyšuje riziko rozvoje rakoviny jater.

 

Jak se projevuje?

U většiny lidí nakažených virem se klinicky rozpoznatelné akutní onemocnění nerozvine, příznaky ale mohou být různé v závislosti na závažnosti onemocnění a na imunitním systému nakaženého. Krátkodobé (akutní) příznaky mohou trvat několik týdnů. Patří k nim žluté zbarvení kůže a očí (žloutenka), tmavé zbarvení moči, únava, nevolnost, zvracení a bolesti břicha. Pokud onemocnění dospěje do chronického stádia, může dojít ke vzniku cirhózy (ztvrdnutí) jater anebo rakoviny jater.

 

Jak se přenáší?

Děti a dospělí se mohou nakazit kontaktem s krví nebo tělesnými tekutinami nakažené osoby, mimo jiné při porodu přenosem z nakažené matky na novorozené dítě, pohlavním stykem s nakaženým partnerem, používáním společných jehel, stříkaček nebo jiných nástrojů pro injekční užívání drog, používáním společných hygienických potřeb s nakaženou osobou (např. holicího strojku nebo zubního kartáčku), přímým kontaktem s krví nebo otevřenými ranami nakažené osoby, kontaktem s krví na jehlách nebo jiných ostrých nástrojích.

 

Ještě počátkem 90. let onemocnělo žloutenkou B v České republice několik tisíc lidí ročně. V posledních letech počet nových případů poklesl na několik desítek ročně.

Hexavakcína a očkování proti žloutence B

Protože hexavakcína pomáhá chránit také proti žloutence typu B, nahradila plošné očkování proti této nemoci samostatnou vakcínou a celkově tak snížila počet nutných očkování dětí. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje provádět očkování proti hepatitidě B u všech kojenců co nejdříve po narození. Kompletní očkovací schéma vytváří ochrannou hladinu protilátek u více než 95 % kojenců, dětí a dospívajících a navozuje dlouhodobou ochranu. 

 

Podívejte se také na:

Našli jste, co jste hledali? ANO / NE
Je nám líto, že jste nenašli informaci, která Vás zajímá. Můžete ještě zkusit mapu stránek, nebo nám napište e-mail.
Děkujeme za Vaši zpětnou vazbu - pokud máte další otázky, můžete se na nás obrátit na e-mailu.