Infanrix hexa

Některé z nich jako např. tetanus se nevyskytují jen díky tomu, že se proti nim očkuje. Právě bakterie způsobující tetanus jsou stále přítomné v půdě, a pokud by člověk nebyl očkován, mohl by po některých poraněních tetanem reálně onemocnět a zemřít. Jiné nemoci se vyskytují častěji, příkladem je černý kašel. Tím u nás onemocní ročně stovky lidí. Přesný údaj není znám, protože mnozí nemocní ani netuší, že se jedná o černý kašel. Příznaky u očkovaných dospělých nemusejí být nápadné a mohou odeznít i bez léčby. Nemocní ale mohou nakazit očkováním dosud nechráněného kojence, pro kterého je černý kašel velkým rizikem.

Aby očkování vyvolalo dostatečnou odezvu imunitního systému neboli dostatečné množství protilátek, je potřeba obvykle aplikovat více dávek. Následně se aplikuje dávka přeočkovací, která pomáhá zajistit dlouhodobou ochranu. Mezi jednotlivými dávkami musejí být určité odstupy. Pokud bychom očkovali proti každé nemoci zvlášť, mohlo by to znamenat, že dítě dostane o řadu vpichů navíc a že by trvalo mnoho měsíců, než by dítě bylo chráněno proti všem šesti nemocem. Proto byla vyvinuta hexavakcína, aby co nejšetrněji a co nejdříve pomohla ochránit děti před závažnými chorobami.

Imunitní systém zdravých osob má kapacitu reagovat na každou infekci, se kterou se organismus může setkat. Vakcíny posilují imunitní systém prostřednictvím stimulace obranných mechanismů, které zajišťují ochranu proti konkrétní nemoci. Lidský imunitní systém se začíná rozvíjet ještě před porodem. V období během a krátce po porodu, když funkce imunitního systému stále dozrávají, jsou novorozenci chráněni proti některým, ale ne všem závažným infekcím díky protilátkám od svých matek (mateřské protilátky). Tato ochrana obvykle trvá okolo 3–4 měsíců a v dalším období je proto důležité, aby dítě již bylo chráněno vlastním očkováním. Národní očkovací programy a očkovací schémata jednotlivých vakcín jsou tak tvořeny s ohledem na optimální ochranu dětí.

Hexavakcína je injekce, kterou lékař aplikuje do svalu, obykle do vnější strany stehna, u starších dětí pak do deltového svalu paže.

Hexavakcína je určena právě pro očkování kojenců, s tím byla vyvinuta a velmi přísně testována v rozsáhlých klinických studiích před uvedením do běžného užívání. Je konstruována tak, aby i nezralý imunitní systém dokázal očkování zpracovat a vyrobit účinné protilátky proti nemocem, se kterými by si sám nemusel poradit. Infanrix hexa se používá už více než dvacet let a má tak dlouhodobě ověřený bezpečnostní profil. Byly jím očkovány miliony dětí po celém světě. Běžné nežádoucí účinky mohou být součástí reakce na vakcínu, jsou vlastně potvrzením, že imunitní systém očkování zpracovává.

Složení hexavakcíny podléhá přísnému testování a je plně v souladu s pravidly a limity schválenými Evropskou lékovou agenturou a také Státním ústavem pro kontrolu léčiv v ČR, které jsou pro každou vakcínu povinné. Všechny použité látky mají v hexavakcíně svoji přesně danou funkci. Specifické antigeny „naučí“ imunitní systém bránit se proti danému onemocnění, adjuvans s obsahem hliníku pomáhá imunitnímu systému lépe na antigeny zareagovat. Vakcína dále obsahuje různé pomocné látky, které zajistí, aby vakcína byla stabilní a nemohly se v ní pomnožit žádné znečišťující bakterie nebo viry.

Hexavakcína je určená k očkování nejmenších dětí. Většina rodičů chce chránit své dítě nejen proti šesti nemocem. Nechávají své děti očkovat i proti meningokokům, pneumokokům, rotavirům a dalším. Proto v klinických studiích byla hexavakcína zkoušena se všemi nejběžnějšími dětskými vakcínami, aby aplikace očkování byla pro děti co nejšetrnější a co nejpohodlnější. Lze ji tedy podat společně s většinou vakcín, které se aplikují dětem v prvním roce života.

Odložení okamžiku, kdy je dítě očkováno, pouze prodlouží období, kdy děti mohou onemocnět nemocemi, kterým lze předcházet očkováním. Tento postup pouze zvýší pravděpodobnost, že dítě onemocní závažnou infekcí.

Infanrix hexa má dlouhodobě ověřený bezpečnostní profil, a to i v případě očkování nedonošených dětí. Tato vakcína se používá již více než dvacet let, během kterých byly naočkovány milióny dětí po celém světě, proto lze tvrdit, že má dlouhodobě ověřený bezpečnostní profil. Zeptejte se na osobní zkušenost s vakcínou Infanrix hexa pediatra vašeho miminka.

Máme tendenci podceňovat některá onemocnění, se kterými se běžně nesetkáváme, celosvětově ale představují hrozbu. Očkování je možné ukončit pouze u nemocí, které jsou vymýceny po celém světě. To platí zatím jen pro pravé neštovice. Pokud se očkování ukončí předčasně, bude postupně narůstat procento populace, které nebude proti danému onemocnění dostatečně chráněno. To může vést k obdobným epidemiím, které známe nejen z historie, ale i ze současnosti v případě epidemie spalniček.

Divoký virus způsobující dětskou přenosnou obrnu se přes veškerou snahu Světové zdravotnické organizace o jeho vymýcení stále ještě vyskytuje v některých zemích, ve kterých nebylo možné z různých důvodů proočkovat celou populaci. Zavlečení viru z těchto zemí by mohlo způsobit závažné epidemie.

Očkovací látky mohou vyvolat nežádoucí reakce jako je bolest a zarudnutí v místě injekce či horečka, ale většina reakcí je mírná a rychle odezní. Obvykle nelze předpovědět, zda bude mít očkování mírný nebo vzácněji závažný nežádoucí účinek. Riziko nežádoucích reakcí lze nicméně minimalizovat dodržováním pravidel, která se týkají toho, kdy vakcínu podat a kdy nikoli. Některé obtíže, které rodiče spojují s očkováním, navíc ve skutečnosti nejsou vakcínou způsobeny. Mnohé z nich jsou následkem události, která se náhodně vyskytla ve stejném čase jako očkování.

Očkování mají naprosto zásadní význam pro prevenci onemocnění, proti kterým jsou namířená. Příkladem je očkování proti spalničkám. Pokud dojde k poklesu proočkovanosti proti spalničkám pod 95 %, ztrácí se kolektivní ochrana. To vede ke vzniku epidemie spalniček hlavně mezi neočkovanými či neúplně očkovanými dětmi.