Infanrix hexa

Otázky a odpovědi

Tři časté mýty ohledně očkování

Mýtus: Očkování hexavakcínou vyvolává astma a alergie

Ačkoli se občas objeví spekulace o souvislosti mezi očkováním a alergickými onemocněními, neexistují vědecké důkazy o tom, že by očkování tato onemocnění způsobovalo nebo zhoršovalo. Na vzniku alergických onemocnění se podílí více příčin, jako jsou například dědičnost, životní styl, prostředí atp. Ve velmi vzácných případech (méně než 1 případ na 100 tisíc lidí) se mohou po očkování objevit alergické reakce (např. kopřivka nebo obtíže s dýcháním). Závažné alergické reakce na očkování (např. anafylaktický šok) se mohou objevit méně než v jednom případu z milionu podaných dávek očkování. V České republice se toto množství hexavakcíny vyočkuje za dobu několika let. Častěji mohou po očkování nastat nezávažné obtíže, jako je například teplota nebo zarudnutí či bolestivost v místě vpichu. Pokud máte obavy z vedlejších příznaků očkování, uvažte, že jsou těžko srovnatelné s potížemi doprovázejícími nemoci, proti kterým se očkuje.

 

Mýtus: Očkovací látky vyvolávají autismus

Neexistují vědecké důkazy o tom, že by očkování způsobovalo autismus. Naopak je k dispozici celá řada rozsáhlých vědeckých studií dokládajících, že očkování riziko autismu nezvyšuje, a to ani u dětí s možným dědičným zatížením. Debaty o možné souvislosti mezi očkováním proti spalničkám a autismem se objevily zejména na základě studie britského vědce Andrewa Wakefielda publikované v roce 1998 v časopisu Lancet. Po důkladném nezávislém prošetření byla studie shledána záměrně zkreslenou a její výsledky jako chybné. Následně byla studie z časopisu stažena jako nevěrohodná. Její autor byl usvědčen nejen z podvodu z důvodu vlastních finančních zájmů, ale také z neetického zneužití mentálně postižených dětí. Andrew Wakefield byl vyškrtnut z registru lékařů a byla mu odejmuta lékařská licence.

 

Mýtus: Některé vakcíny mohou vyvolat nemoc, proti které mají chránit

Většina z vakcín se skládá z usmrcených choroboplodných zárodků - virů a bakterií, nebo pouze z jejich částí. Tyto vakcíny nemohou způsobit onemocnění, proti kterému pomáhají chránit. Omezené množství očkovacích látek obsahuje oslabené živé patogeny. Jde např. o vakcínu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. U živých vakcín může ve zvláštních případech vzácně k onemocnění dojít, obvykle však s lehkým průběhem. U osob s významnou poruchou imunity by po očkování živými vakcínami mohlo dojít i k rozvoji těžké formy onemocnění. Možnost podání živých vakcín u takovýchto pacientů se proto řídí přísnými pravidly a je pečlivě zvažována lékařem.

 

 

Hexavakcína pomáhá poskytnout miminku včasnou ochranu proti šesti závažným nemocem, aniž by nadměrně zatížila jeho organizmus.

Kdy moje dítě dostane první povinné očkování?

Hexavakcína je prvním povinným očkováním. První dávka hexavakcíny se podává od 9. týdne věku dítěte. Následuje další dávka v odstupu nejméně dvou měsíců a přeočkování mezi 11. - 13. měsícem věku.

Proti čemu hexavakcína chrání?

Hexavakcína (např. vakcína Infanrix hexa) pomáhá chránit proti záškrtu, tetanu, černému kašli, virové žloutence typu B, dětské obrně a proti invazivním hemofilovým onemocněním. Všechna tato onemocnění mohou být velmi závažná, neexistuje proti nim spolehlivá léčba nebo mohou zanechat závažné trvalé následky. Hexavakcína poskytuje komfort v ochraně proti šesti závažným nemocem podáním pouze čtyř dávek očkování.

Je ochrana proti všem těmto nemocem nezbytná?

Některé z nich jako např. tetanus se nevyskytují jen díky tomu, že se proti nim očkuje. Právě bakterie způsobující tetanus jsou stále přítomné v půdě, a pokud by člověk nebyl očkován, mohl by po některých poraněních tetanem reálně onemocnět a zemřít. Jiné nemoci se vyskytují častěji, příkladem je černý kašel. Tím u nás onemocní ročně stovky lidí. Přesný údaj není znám, protože mnozí nemocní ani netuší, že se jedná o černý kašel. Příznaky u očkovaných dospělých nemusejí být nápadné a mohou odeznít i bez léčby. Nemocní ale mohou nakazit vlastním očkováním dosud nechráněného kojence, pro kterého je černý kašel velkým rizikem.

Nebylo by lepší aplikovat očkování proti každé nemoci zvlášť?

Aby očkování vyvolalo dostatečnou odezvu imunitního systému neboli dostatečné množství protilátek, je potřeba obvykle aplikovat více dávek. Následně se aplikuje dávka přeočkovací, která pomáhá zajistit dlouhodobou ochranu. Mezi jednotlivými dávkami musejí být určité odstupy. Pokud bychom očkovali proti každé nemoci zvlášť, mohlo by to znamenat, že dítě dostane o řadu vpichů navíc a že by trvalo mnoho měsíců, než by dítě bylo chráněno proti všem šesti nemocem. Proto byla vyvinuta hexavakcína, aby co nejšetrněji a co nejdříve pomohla ochránit děti před závažnými chorobami.

Umí imunitní systém zpracovat šest podnětů najednou, není to pro něj velká zátěž?

Imunitní systém zpracovává denně nepřeberně podnětů. Sám musí umět vyhodnotit, co jedince ohrožuje, a co ne. Na všech předmětech, se kterými je dítě v kontaktu, jsou různé bakterie a viry, imunitní systém se proti nim musí umět bránit. Každá potravina je pro imunitní systém novou zkušeností. Očkování je jen velmi malý zlomek toho, co imunitní systém zpracovává. Díky němu si imunitní systém vytvoří nástroje – protilátky proti nemocem, které mu pomohou v boji proti infekcím. I kdyby se teoreticky všechny vakcíny současného českého očkovacího kalendáře aplikovaly v jeden den, vytížily by pouze mizivou část kapacity dětského imunitního systému.

Nenarušuje očkování přirozenou obranyschopnost organizmu?

Imunitní systém zdravých osob má kapacitu reagovat na každou infekci, se kterou se organismus může setkat. Vakcíny posilují imunitní systém prostřednictvím stimulace obranných mechanismů, které zajišťují ochranu proti konkrétní nemoci. Lidský imunitní systém se začíná rozvíjet ještě před porodem. V období během a krátce po porodu, když funkce imunitního systému stále dozrávají, jsou novorozenci chráněni proti veškerým, ale ne všem závažným infekcím díky protilátkám od svých matek (mateřské protilátky). Tato ochrana obvykle trvá okolo 3–4 měsíců a v dalším období je proto důležité, aby dítě již bylo chráněno vlastním očkováním. Národní očkovací programy a očkovací schémata jednotlivých vakcín jsou tak tvořeny s ohledem na optimální ochranu dětí.

Kam a v jaké formě se očkování aplikuje?

Hexavakcína je injekce, kterou lékař aplikuje do svalu, obykle do vnější strany stehna, u starších dětí pak do deltového svalu paže.

Má dítě po očkování nějaká omezení? Může např. dítě po očkování na procházku?

Obecně platí, že by člověk neměl mít po očkování velkou fyzickou námahu. Vzhledem k tomu, že si miminko klidně užívá odpočinek v kočárku, určitě může po očkování na procházku. Je vhodné zvážit v den očkování s dítětem různé aktivity jako je kojenecké plavání nebo cvičení, o konkrétním postupu v případě vašeho miminka a vašich aktivit se poraďte s očkujícím lékařem.

Je hexavakcína dostatečně vyzkoušená? Nemůže tak malému dítěti uškodit?

Hexavakcína je určena právě pro očkování kojenců, s tím byla vyvinuta a velmi přísně testována v rozsáhlých klinických studiích před uvedením do běžného užívání. Je konstruována tak, aby i nezralý imunitní systém dokázal očkování zpracovat a vyrobit účinné protilátky proti nemocem, se kterými by si sám nemusel poradit. Infanrix hexa se používá už více než patnáct let a má tak dlouhodobě ověřený bezpečnostní profil. Byly jím očkovány miliony dětí po celém světě. Běžné nežádoucí účinky mohou být součástí reakce na každou vakcínu, jsou vlastně potvrzením, že imunitní systém očkování zpracovává.

Neobsahuje hexavakcína škodlivé látky?

Složení hexavakcíny podléhá přísnému testování a je plně v souladu s pravidly a limity schválenými Evropskou lékovou agenturou a také Státním ústavem pro kontrolu léčiv v ČR, které jsou pro každou vakcínu povinné. Všechny použité látky mají v hexavakcíně svoji přesně danou funkci. Specifické antigeny „naučí“ imunitní systém bránit se proti danému onemocnění, adjuvans s obsahem hliníku pomáhá imunitnímu systému lépe na antigeny zareagovat. Vakcína dále obsahuje různé pomocné látky, které zajistí, aby vakcína byla stabilní a nemohly se v ní pomnožit žádné znečišťující bakterie nebo viry.

Lze hexavakcínu podat společně s jinou očkovací látkou?

Hexavakcína je určená k očkování nejmenších dětí. Většina rodičů chce chránit své dítě nejen proti šesti nemocem. Nechávají své děti očkovat i proti meningokokům, pneumokokům, rotavirům a dalším. Proto v klinických studiích byla hexavakcína zkoušena se všemi nejběžnějšími dětskými vakcínami, aby aplikace očkování byla pro děti co nejšetrnější a co nejpohodlnější. Lze ji tedy podat společně s většinou vakcín, které se aplikují dětem v prvním roce života. V praxi se aplikuje společně s vakcínou proti meningokokům (např. vakcína Bexsero), pneumokokům (např. vakcína Synflorix), případně rotavirům (např. vakcína Rotarix).

Mohu nějak předejít nežádoucím reakcím? Mám dát dítěti preventivně nějaké léky?

Nelze dopředu vědět, jestli dítě bude mít po očkování nežádoucí reakci. Nejsou k dispozici žádné prověřené prostředky, které by zabránily všem nežádoucím reakcím. Ani není standardně doporučováno preventivně podávat léky na snížení horečky v době, kdy dítě horečku nemá. Je dobré mít léky připravené a teplotu dítěti kontrolovat. Je dobré dopřát mu intenzivní kontakt s maminkou, dostatek tekutin a klidový režim, pokud bude po očkování mrzuté.

Bude mít dítě po očkování nějakou nežádoucí reakci?

Je možné, že očkování může u vašeho dítěte nějakou reakci vyvolat. Většina dětí ale žádnou reakci po očkování nemá. Reakce po očkování jsou obvykle jen krátkodobé a v průběhu několika hodin až dnů beze zbytku odezní. Mohou být lokální (místní) a celkové. Nejčastější lokální reakcí je otok, zarudnutí a bolestivost v místě vpichu. Miminku lze v takovém případě ulevit chlazením gelovými polštářky, které se přikládají opakovaně zhruba na deset minut přes suchou tkaninu (plenku). Celkovou reakcí bývá nejčastěji podrážděnost, pláč, únava nebo horečka.

 

Co se může stát, pokud se očkování odkládá nebo podává ve více dílčích vakcínách?

Odložení okamžiku, kdy je dítě očkováno, pouze prodlouží období, kdy děti mohou onemocnět nemocemi, kterým lze předcházet očkováním. Tento postup pouze zvýší pravděpodobnost, že dítě onemocní závažnou infekcí.

Je možné, aby hliník obsažený ve vakcínách uškodil zdravému kojenci?

V průběhu prvních šesti měsíců života děti přijmou kolem 10 mg hliníku z mateřského mléka, a ještě mnohem více, pokud jsou krmeny umělou kojeneckou výživou. Za stejné období obdrží obvykle přibližně 3 mg hliníku v rámci očkování. I když je příjem hliníku z mateřského mléka nebo výživy vyšší než u vakcín, stále se pohybuje pod hladinou stanovené hranice, která je dle vědeckých studií 2 mg/kg hmotnosti na den. Dostupné modely ukazují, že příspěvek hliníku z kojení, umělé výživy nebo jakékoli vakcíny ani zdaleka této hranice nedosahuje. Navíc srovnáme-li množství hliníku v dnešních vakcínách s množstvím používaným ve vakcínách do 80. let minulého století, pak zaznamenáme více jak 50% pokles množství hliníku v jednotlivé dávce současných vakcín.

Je vakcína bezpečná i pro předčasně narozené děti?

Infanrix hexa má dlouhodobě ověřený bezpečnostní profil, a to i v případě očkování nedonošených dětí. Tato vakcína se používá již více než patnáct let, během kterých byly naočkovány milióny dětí po celém světě, proto lze tvrdit, že má dlouhodobě ověřený bezpečnostní profil. Zeptejte se na více než desetiletou osobní zkušenost s vakcínou Infanrix hexa pediatra vašeho miminka.

Proč se očkuje proti nemocem, které byly v ČR již vymýceny?

Máme tendenci podceňovat některá onemocnění, se kterými se běžně nesetkáváme, celosvětově ale představují hrozbu. Očkování je možné ukončit pouze u nemocí, které jsou vymýceny po celém světě. To platí zatím jen pro pravé neštovice, v dohledné době by mohla být celosvětové vymýcena dětská obrna. Pokud se očkování ukončí předčasně, bude postupně narůstat procento populace, které nebude proti danému onemocnění dostatečně chráněno. To může vést k obdobným epidemiím, které známe nejen z historie, ale i ze současnosti v případě epidemie spalniček.

Divoký virus způsobující dětskou přenosnou obrnu se přes veškerou snahu Světové zdravotnické organizace o jeho vymýcení stále ještě vyskytuje v některých zemích, ve kterých nebylo možné z různých důvodů proočkovat celou populaci. Zavlečení viru z těchto zemí by mohlo způsobit závažné epidemie.

Je normální, když má dítě po očkování teplotu?

Očkovací látky mohou vyvolat nežádoucí reakce jako je bolest a zarudnutí v místě injekce či horečka, ale většina reakcí je mírná a rychle odezní. Obvykle nelze předpovědět, zda bude mít očkování mírný nebo vzácněji závažný nežádoucí účinek. Riziko nežádoucích reakcí lze nicméně minimalizovat dodržováním pravidel, která se týkají toho, kdy vakcínu podat a kdy nikoli. Některé obtíže, které rodiče spojují s očkováním, navíc ve skutečnosti nejsou vakcínou způsobeny. Mnohé z nich jsou následkem události, která se náhodně vyskytla ve stejném čase jako očkování.

Proč je očkování povinné?

Očkování mají naprosto zásadní význam pro prevenci onemocnění, proti kterým jsou namířená. Pokud by očkování nebyla povinná, pravděpodobně by došlo k poklesu proočkovanosti a následně by vzrostla nemocnost. Příkladem je očkování proti spalničkám ve Francii. Vzhledem k tomu, že není povinné, nedosahuje místy proočkovanost proti spalničkám potřebných 95 % (dle doporučení WHO), což vedlo poměrně nedávno k rozsáhlé epidemii spalniček mezi neočkovanými či neúplně očkovanými dětmi. Podobná situace nastala také v Itálii, Německu či ve Velké Británii.

Proč nenechat očkování na rozhodnutí rodičů?

Podle vyjádření Světové zdravotnické organizace má dítě právo na nejvyšší dosažitelnou úroveň zdravotní péče, což zahrnuje mimo jiné i ochranu proti závažným infekčním nemocem. Rodiče, kteří odmítají očkování, tuto možnost dítěti odpírají. Svoboda rozhodování rodičů je také omezena v zájmu ochrany veřejného zdraví, které může být ohroženo právě šířením menších či větších epidemií infekčních nemocí při poklesu proočkovanosti.

Podívejte se také na:

Hexavakcína

Uvedení hexavakcíny umožnilo lékařům očkovat novorozence proti šesti nemocem najednou. V jediné vakcíně jsou obsaženy očkovací látky zároveň proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným Haemophillus influenzae b. Díky tomu může být miminko chráněno proti těmto nemocem co nejdříve a navíc s minimální zátěží pro jeho organismus.

Našli jste, co jste hledali? ANO / NE
Je nám líto, že jste nenašli informaci, která Vás zajímá. Můžete ještě zkusit mapu stránek, nebo nám napište e-mail.
Děkujeme za Vaši zpětnou vazbu - pokud máte další otázky, můžete se na nás obrátit na e-mailu.